Volné moře

Alice

Dě...Děkuji, procedím skrz zuby mezi vzlyky. Budete mi ještě někdy moci věřit? ptám se, zatímco si otírám oči. Je mi to tak líto, i když, to je asi zbytečné Vám říkat. Zasluhovala bych spíše trest, než soucit.

Hal


Ještě jsem vám věřit nezačal a je jen na vás, jak to bude dál. Nicméně jsem se rozhodl vám pomoci. Možná kvůli vašim rodičům, možná kvůli vašim krásným očím, sám nevím... vystavím vám zajímací listinu, dokument který vás opravňuje k napadání lodí pirátů a nepřátel koruny. Stanete se korzárem pod mým velením. Poslední věta byla pronesena přísným tonem, který nepřipouštěl pochyby ani diskuze.

Alice

Zalekla jsem se. Tónu jeho hlasu, toho co řekl. Najednou jsem měla strach. Pocit, že ztrácím něco, co mé nikdy nebylo. Na tom muži mi záleželo, víc než by mělo a on se mi teď nenávratně vzdaloval. Beze slova se mi opět spustily slzy.

Hal


Přisednu si k ní a vezmu jí ruku do dlaní. Přestaňte už plakat, to ničemu nepomůže. Soustřeďte se na to, abyste byla brzy na nohou. Opravíme vaší loď a pak spolu poplujeme do Port Royal. Ale jak chcete předstoupit před svou posádku takhle? Vzchopte se trošku...

Alice

Ten muž byl plný překvapení. Do teď tak tvrdý a najednou ke mně promlouval schovívavě a příjemně. Děkuji Vám, máte naprostou pravdu, musím se dát dohromady. Současně s poslední větou jsem svou ruku schovala ještě hlouběji do jeho dlaní, aby mě nemohl hned tak pustit.

Hal

Přes veškerou její snahu odendám své ruce a vstanu. Bude lepší, když všechny formality vyřídíme hned.. prohodím už normálním, veselým tonem a na chvíli se odeberu do své kajuty. Je slyšet šramot, šustění listů a bouchnutí bedny. Zpátky se vracím s velkou listinou, psacími potřebami, balíčkem a něčím, co držím za zády mimo dohled. Podepište tenhle list a žádný Angličan vás už nebude stíhat z pirátství.

Alice

Kapitán vytrhl ruku z mého sevření. Odešel a vrátil se s listinou, kterou jsem měla podepsat. Neváhala jsem ani vteřinu. Můj podpis byl sice poněkud roztřesený, nicméně dostačující.

Hal


Gratuluji vám. Listina je vaše, dobře si jí pak uschovejte. Ohnu se pro balík a položím jí ho na klín. Dar k vašemu novému místu, kapitánko...

Alice

Zajisté, uschovám, Nemusíte mít strach. Balík přijmu s velikým díkem a opatrně ho začnu rozbalovat. Když spatřím to co je uvnitř téměř přestanu dýchat. je to nádhera. Teprve před několika minutami jste se dozvěděl, že Vám celou dobu, co obývám Vaši loď lžu. A teď...? Zalknu se. Krása... špitnu.

Hal


Že mi lžete vím už nějákou tu chvilku. Že máte dobré srdce a jste čestný člověk, to vím už od začátku. Proto jsem se tu s vámi vybavoval a nenechal místo toho prohledat vaši loď. A kvůli vám doufám že vaše posádka byla natolik důvtipná, aby se zbavila takových věcí jako je černá vlajka. A darům ještě není konec... nyní jste důstojníkem námořnictva Jeho Veličenstva, a k tomu patří odznak vaší hodnosti. Sáhnu pro předmět který jí byl až doteď skrytý a podám jí ho. Jde o šavli námořního důstojníka.

Alice

Ani nevím, jak Vám mám poděkovat. Jste ke mě velice laskavý. Najednou mi sama od sebe vystřelí ruka a silně mu stiskne jeho dlaň. A tentokrát jí nehodlám jen tak pustit. Doufám, že mé gesto pochopil.

Hal


Hlavně už nikdy nedělejte žádné hlouposti. Doufám že s tou zbraní umíte zacházet... pokynu hlavou směrem k meči. Nerad bych se pak dozvěděl že jste si ukousla větší sousto, než zvládnete rozžvýkat.

Alice

Nebojte, teď mě budete mít pod dohledem, věřte mi, že umím sekat dobrotu. Doufám, že se mnou budete spokojen. Usměji se a stále mu pevně svírám ruku.

Alice

To byste byl pro mě ochotný udělat? Ani nevíte, jak moc by mi to pomohlo. Celá se rozzářím. Celý život netoužím po ničem jiném, než po pomoci pro svoje rodiče. Děkuji Vám, tolik Vám děkuji! Naprosto šťatsná se na lůžku vzpřímím a kapitána políbím. Až po dokončení mého činu, mi dojde, jaké to pro mě může mít následky.

Hal


Zůstanu stát jako solnej sloup. Eh... no... tedy... chtěl jsem říct že můj bratr je zaměstná a dobře je zabezpečí. A náklady na jejich přestěhování pak uhradíte z vaší budoucí kořisti. K čertu co to bylo chlape? Seber se, ženská neni cizí tvor, s tímhle už jsi pracoval tak co tu stojíš jako vůl... běželo mi hlavou.

Alice

Byla jsem tak šťastná, že mým rodičům někdo pomůže. To o co jsem se ty celé roku snažila, teď se mi začínal plnit sen. A přede mnou stál muž do kterého jsem byla až po uši zamilovaná. Možná bych se mu měla omluvit, ale veškerá slova mi uvízla v hrdle. Jen jsem mu zpříma hleděla do očí a čekala, co se bude dít.

Hal


Jsem rád, že už ve vaší tváři není ani stopy po slzách. Myslím že bude dobré, když vás teď chvilku nechám abyste si odpočala. Vrátím se k vám až dorazíme na kotviště... otočím se k odchodu.

Alice

Ne, prosím... Neodcházejte. Neodcházejte pokud nemusíte, nechtěla jsem Vás zahnat do úzkých. Odpusťte, možná jsem byla, až příliš... Zbytek už nedopovím a doufám, že se otočí zpět a neodejde.

Hal


Otočím se a podívám se na ní. Příliš? Kdepak madam. Byla jste moc milá. A rozhodně se mi nemáte za co omlouvat. Navedu lodě na přistání a pak se sem vrátím, abych dohlédl na váš transport na pevninu.

Alice

Dobrá, budu čekat. Alespoň budu mít čas, abych si důkladně prohlédla tu knihu. Usměji se a až k němu musí být cítit, jak si najednou připadám spokojená. Už ho déle nezdržuji a nechám ho odejít. Již teď se ale těším, až se za mnou opět vrátí.

Hal


Lehce se pokloním a odejdu na palubu. S mrštností opice vyšplhám až do vraního hnízda a prohlédnu si ostrov. Jako kotviště byl v celku vhodný. S trochou dobré vůle by se na něm udržela i rybářská vesnička ale na první pohled se zdál opuštěný. Slezu zpátky na můstek a uchopím kormidelní kolo. Zamířím do zátoky na jižní straně ostrova.

https://bluehorizon.forumczech.com/t32-karibska-brana#368

Alice

Přitáhnu se k Halovi blíž. Tak mě tak napadá. Brzy se už budu muset přesunout na svou vlastní loď, že? Posmutním. Chci trávit čas s ním... V jeho kajutě...

Hal


Bude to třeba. Někdo té lodi musí velet... odpovím jí vážně. Nemám radost z toho že odejde.

Alice


Otočím se na něj a zcela vážně odpovím. Ale já nechci, chci být s Tebou. Teď když je nám spolu tak dobře. Jen, vím že to nejde. Najednou si vůbec nepřipadám jako kapitánka. Chci být s mužem, do kterého jsem bezhlavě zamilovaná a ne velet lodi. Chci zůstat s ním, tady. Usínat vedle něj.