Karibská brána

First topic message reminder :

Malé souostroví na do Karibiku. Nebo z Karibiku, to už záleží na úhlu pohledu. Mohou se stát útočištěm pro lodě poškozené plavbou přes Atlantik nebo cokoliv se může stát. Je tu vše co je třeba aby si posádky odpočaly a mohli provést nejnutnější opravy.

Major Howard

Okamžitě jak se soudek přikutálí, nakopnu ho do původního směru, otočím se a skočím po kapitánce abych jí chránil. K zemi!

Alice

Jak po mě skočí, tak se oba svalíme na zem a já mezi ním a zemí sotva dýchám.

NPC

Soudek vybuchnul někde u stropu v polovině své cesty, takže se na všechny sesypaly trosky a loď se nebezpečně zakymácela. Trám se zastavil asi 5 centimetrů od vašich hlav, když se zaklínil o jiný. Výbuch na okamžik ozářil prostory lodního popalubí plné sudů se střelným prachem, další výbuch by mohl být hodně nebezpečný.

Major Howard

Odvalím se z kapitánky. Kupředu chlapi, nenechte je to zopakovat! Mariňáci na můj povel vyrazí vpřed a pustí se do zbylých pirátů, zatímco já pomáhám kapitánce na nohy.

Alice

Děkuji, odvětím zdvořile. Nezaváhám ani minutu. Měli bychom jim jít pomoci, řeknu a usměji se na něj.

NPC

Další soudek se téměř hned proletěl vzduchem a dopadl někam mezi tvé muže, naštěstí provázek byl ještě dlouhý, takže tu byla šance na jeho uhašení. Piráti se nejspíš rozhodli nevzdat se tak lehce. Navíc, tví muži museli hledat piráty mezi sudy střelného prachu a piráti, kteří už neměli co ztratit a navíc se tu vyznali a měli tím pádem výhodu se začali chovat dost sebevražedně.

Major Howard


Vykročím rázným krokem a cestou vytrhnu provázek se soudku. Projdu až do první linie a začnu postupovat dál palubou lodi. Přeci jen loď není tak velká a když postupujeme po celé šíři, tlačíme piráty stále dál až ke kýlu, kde jsou v pasti. Moje nálada na zajatce je ta tam a pokud se piráti nevzdají, vyjdou z lodi jedině dělovou střílnou přímo do tlam čekajících žraloků.

Alice

Následuji Majora Howarda a bedlivě se rozhlížím. Přeci jen, zkušené oko bývalé pirátky by mohlo odhalit ledasco. Zatím mi ale nic podezdřelé nepřijde a tak dále pokračuji za ním.

Mariňáci vyrazili vpřed a jejich bodáky si razili cestu zbytkem odporu. Soudky se střelným prachem omezovaly použití pušek a pistolí, o to však byl boj krvavější. Zbytky pirátů stále ustupovaly pod smrtícím uměním mužů Jeho Veličenstva, někteří z nich se snažili zachránit skokem do vody skrz dělové střílny, avšak většina přeživších hledala úkryt v nákladovém prostoru. Major Howard už ze zkušenosti věděl že jakmile je nepřítel natolik zoufalý, aby hledal útočiště v nejnížších prostorách lodi, tak je jeho morálka zlomena. Postavil k výlezu stráže a vrátil se zpět na palubu, aby zorganizoval návrat obou lodí zpět do laguny. Posádka byla malá a tak bylo rozhodnuto pro uzmutí druhé lodi do vleku. O cca 15 minut později už Arcturus odpočíval zpátky na kotvě a v laguně se houpal i nový úlovek.

Alice

Seděla jsem na mokré palubě Arctura a přemítala o předešlých událostech. Tolik se toho za poslední dobu stalo. Byl nezvyklý klid, i moře bylo tiché, jako by všechno bylo pohrouženo se mnou do mých myšlenek. Těšila jsem se až zase uvidím Hala, tedy kapitána. Doufám, že je v pořádku.

Jakmile se Arcturus usadil na kotvě, přirazil k němu člun.

Hal

Ladným pohybem se přehoupnu přes hrazení na palubu a je na mě vidět, že doslova zuřím. Na sobě mám jen kalhoty, opasek s mečem a kabát. Howarde, Tylere, oba hned ke mě! Když příjdou oba žádaní muži, vyslechnu si od nich hlášení. Kde je kapitánka Bilge? zazní moje poslední otázka.

Alice

Zahlédnu HO koutkem oka. Radostně vyskočím a přejdu palubu rovnou k němu. Nejradši bych běžela, abych u něj byla co nejdříve, ale vzhledem k tomu, že na místě není sám, přejdu k němu s hranou lhostejností. Přitom mi srdce uší až někde v krku. Přistoupím k němu zezadu a položím mu ruku na rameno. Provedla jsem něco, kapitáne?

Hal

Prudce se otočím. Díky Bohu. Umíte si představit jakou jsem o vás měl starost? Jsem rád že jste v pořádku...

Alice

A já už měla strach, že jsem něco provedla, prohodím vesele tak, aby si ani jeden z mužů ničeho nevšimli. Njeradši bych ho pevně objala, ale to si teď nemůžu dovolit. Proto se jen optám: Jste v pořádku? můj tón zní o dost starostlivěji, než jsem chtěla.

Hal


Pohled mi sjede na lehký šrám na boku a pak zpátky na ní. To nestojí za řeč. Někteří z našich jsou na tom hůř... a máme jen špatné a ještě horší zprávy.

Alice

Chytnu ho za rameno a doufám, že si toho nikdo nevšimne. Ne Hale, to nepočká, špitnu mu do ucha, ale velmi neústupným tónem, který potlačuje jakýkoli odpor. Pak ustoupím, tak aby to nikomu nepřišlo nápadné a dál pokračuji normální hlasitostí a tónem kapitánky. Vrátím se zpět k vykání. Pak vyřešíme všechno ostatní. Pomůžu Vám s čímkoli bude třeba. Nemocný kapitán je na lodi k ničemu, usměji se.

Hal

Bezeslova se otočím na Neda a rozkážu mu aby na ukořistěnou loď poslal část posádky a začal s nezbytnými opravami. Zajatce nechám poslat na břeh a naopak ze břehu začnu pomalu stahovat své muže. Musím dát tu naší flotilku rychle do pořádku, nebo to dopadne katastrofálně. Až pak se otočím na Alici. Dobrá tedy, jdeme... a vykročím ke mě do kajuty.

Alice

Vítězoslavně se usměji, a doufám že to neviděl. Následuji ho k němu.

Hal


Vstoupím do kajuty a když vstoupí i Alice, zavřu za námi. Tak ale honem, nemáme času nazbyt... tvoje nová loď je bez kapitána a to není dobré.

Alice

Počkej, počkej. Moje nová loď? zajíknu se. Cože? překvapeně zírám.

Alice

No to já jsem pochopitelně také ráda. Ale teď tě musíme ošetřit. Ukaž mi to, pobídnu ho.

Hal

Sundám si kabát a ukážu jí šrám na boku. Nestojí to za řeč, nech to být, nechám si to pak vypálit...