Karibská brána

First topic message reminder :

Malé souostroví na do Karibiku. Nebo z Karibiku, to už záleží na úhlu pohledu. Mohou se stát útočištěm pro lodě poškozené plavbou přes Atlantik nebo cokoliv se může stát. Je tu vše co je třeba aby si posádky odpočaly a mohli provést nejnutnější opravy.

Hal


To že tam v mžiku stojím do půl těla mě lehce vyvádí z rovnováhy ale nemám se za co stydět a tak se rychle vzpamatuji. Zapomínáš že už nejsem v Anglii, tahle košile nebyla praná dobrý týden nebo ještě déle... jakákoliv dáma by se toho štítila jen dotknout.

Alice

Pyšně se usměji. Nejsem jakákoli dáma. Jsem tvoje! hravě na něj vypláznu špičku jazyka a spustím dolů svou sukni. Můžu si to dovolit, košile kterou mám pod korzetem zakrývá všechno co potřebuji.

Hal


Opřu se o zeď a s obdivem pozoruji její činnost. To že se mi líbí je vidět na první pohled...

Alice

Ehm... pomůžeš mi opět s korzetem prosím? Doufám, že teď už se mi povede při převlékání zakrýt s větším úspěchem, zařehtám se.

Hal


Doufám že ne... uchechtnu se a přejdu k ní. Rozvážu jí korzet a když sklouzne na podlahu, obejmu jí. Ruce sepnu na jejím bříšku a po centimetrech vyjíždím nahoru.

Alice

Jeho dotek je neskutečně příjemný. Projede mnou vlna tepla, až mě zabrní konečky prstů. Musí poznat že se mi to líbí.

Hal


Když dojedu až pod prsa, lehce je nadzvednu a pak ustoupím. Prosím madam, račte se převléknout...

Alice

Připadám si okradená. Neotočím se na něj a svléknu se. Stojím tam jen ve spodních kalhotách, jinak v ničem.

Hal


Přes rameno jí podám košili, nicméně díky své výšce jí vidím krásně přes ramena až dolů mezi ňadra a to je pohled pro bohy, jen co je pravda.

Alice

Košili si od něj nevezmu a místo toho se na něj otočím. Pak přitisknu svoje nahé tělo na to jeho.

Hal


Obejmu jí a fakt že na sobě cítím její nahé tělo se mnou dělá neskutečné věci. Sehnu se, vezmu jí do náruče a položím jí na kavalec. Vítám tě doma...

Alice

Zůstaneš se mnou? optám se najednou. Už nikdy nechci být sama. víš, bylo mi strašně když jsem odcházela z domova. Lehni si ke mě, prosím.

Hal


Zůstanu lásko... jen mi dovol, abych se taktéž vysvlékl. Sundám si boty, kalhoty a jen ve spodních kalhotách přilehnu k ní. Nevadí ti to?

Alice

Já jsem jedině ráda. Ta tvoje košile asi nakonec nebude potřeba, že? ušklíbnu se a položím si hlavu na jeho hrudník.

Hal


Myslím že ne... prohodím vesele a obejmu jí kolem ramen.

Alice

Zamyslím se. Myslíš že o nás tvoji muži vědí? Mohou si přeci myslet že ta roztržka s Willem mohla být kvůli čemukoli, že? ptám se s nadějí v hlase.

Alice

Stulím se k němu do klubíčka jako kočka. Pak si ale uvědomím... Ukaž mi ten svůj bok. Myslím, že bude potřeba ho znovu ošetřit. Ráda bych, aby si byl brzy v pořádku.

Hal

Nebýt tebe, úplně bych na to zapomněl... uchechtnu se. Nedělej si starosti.

Alice

Kdepak. Ukaž mi to, ošetřím to. Beru si tě na starost, zítra to sdělím doktorovi, zasměji se. Určitě tady máš něco čím bych to mohla prolít, že?

Hal


Zkus stolek na mapy a chvilku hrabej. Ale ne že něco potrháš... Když se prohrabeš všemi možnými mapami, najdeš láhev whiskey. A když už budeš prolévat ránu, mohl bych si prolít i krk?

Alice

Snad si nemyslíš, že bych něco potrhala, že ne? Vytáhnu lahev whiskey a pořádně si z ní přihnu, se slovy "Na nás!". Nechám ho aby se postavil a pak k němu pokleknu. Rozvážu mu cáry z mé bývalé sukně a podívám se na ránu. Vypadá daleko lépe, než když mu začala krvácet v mé kajutě. Její okraje se ale stále nestahují k sobě. On si myslí, že je to jen škrábnutí, ale rozhodně to tak nevypadá. Promiň, špitnu a v ten samý okamžik mu ránu začnu čistit whiskey. Pak mu lahev z kleku podám.

Hal


Když mi začne prolévat ránu, lehce syknu. Ani né tak bolestí, jako žalem nad ztrátou tolik drahocenné whiskey. Když mi láhev podá, přihnu si.

Alice

Mělo by to být v pořádku. Máš tady něco čistého, čím ti to mohu převázat? Tohle už je zakrvácené. Pozvednu improvizované obvazy tak, aby na ně dohlédl.

Hal


Na chvilku se zamyslím. Zkus tu truhlu, určitě tam bude plátno...